Krupka a UNESCO
Celkový vývoj Krušnohoří byl po staletí ovlivňován především hornictvím a zpracováním rud. Tyto obory během posledních více než 800 let zcela zásadním způsobem přispěly k vytvoření jedinečné kulturní krajiny na obou stranách česko-německé hranice a podnítily technologický, vědecký a umělecký rozvoj stejně jako vznik svébytných tradic a obyčejů. Vliv hornictví se v regionu dodnes projevuje nejen obrovským množstvím technických hornických památek nebo souvisejících objektů, nýbrž i množstvím nemateriálních aspektů, které charakterizují hornickou kulturní krajinu mezinárodního významu.
Na základě poznání jedinečnosti této kulturní krajiny figuruje saská část Krušnohoří již od roku 1998 na oficiálním indikativním seznamu Spolkové republiky Německo, do nějž jsou zařazeny montánní a kulturní památky, jejich soubory a památkově chráněná území, u nichž se předpokládá jejich navržení k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Při posuzování celosvětové jedinečnosti hornické krajiny došlo rovněž k poznání, že do nominace je žádoucí zahrnout i českou část Krušných hor s cílem prezentovat přeshraniční světové kulturní dědictví. Vyvrcholením letité snahy na saské i české straně Krušných hor je podání společné žádosti Spolkové republiky Německo a České republiky o zapsání vybraných kulturních statků na Seznam světového dědictví UNESCO. K dosažení tohoto cíle je směrován projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří – cesta ke světovému dědictví UNESCO, který je spolufinancován z ERDF Evropského fondu pro regionální rozvoj – „Investice do vaší budoucnosti“ a podpořen prostřednictvím Programu Cíl 3/Ziel 3, spolufinancovaného ERDF. Projekt je řešen v rámci dlouhodobé spolupráce mezi českými a saskými partnery. Projektovými partnery na české straně jsou Ústecký kraj, který je současně koordinátorem projektu, a Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizace Ústeckého kraje. Na saské straně je partnerem Technická univerzita-Bergakademie ve Freibergu a Förderverein Montanregion Erzgebirge ve Freibergu. V rámci projektu byla navázána také úzká spolupráce s Karlovarským krajem, aby mohly být lépe posouzeny montánní lokality a památky v západní části Krušných hor.
Pro ujednocení postupu při výběru kulturních statků pro UNESCO byla převzata českými partnery metodika zpracovaná na saské straně. Stala se základem pro zpracování tří pilotních studií v české části Krušnohoří. Každá z nich posuzovala specifikovaně vymezené oblasti jednotlivě ve východních, středních a západních Krušných horách. Na základě výsledků pilotních studií zajistil Ústecký a Karlovarský kraj pro nominační proces vyjádření příslušných obecních zastupitelstev a oba kraje odeslaly žádosti o zápis vybraných kulturních statků, které hodlá ČR nominovat k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO, na národní indikativní seznam. Hornická kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge je reprezentována 6 českými kulturními statky, které dokládají unikátně dochovanou krajinu formovanou báňskou činností po dobu téměř osmi století. Ve východním a středním Krušnohoří se jedná o historické hornické město Krupka se štolou Starý Martin a vrch Mědník v Měděnci. V západní části pohoří pak historické hornické město Jáchymov, město Horní Blatná s Blatenským vodním příkopem, sejpoviště u Božího Daru a důl Mauritius v Hřebečné. Za saskou stranu je předkládáno k nominaci hned 42 kulturních statků, které zahrnují historická báňská města Freiberg, Annaberg, Marienberg a Schneeberg, dále z jednotlivých oblastí hornické krajiny montánní památky včetně objektů z návazných průmyslových odvětví. Byla tak vytvořena přeshraniční sériová nominace, která umožňuje nominační rozšíření kulturních statků i po provedení zápisu.
Vybrané kulturní statky z českého Krušnohoří získaly podporu Vědecké rady generální ředitelky Národního památkového ústavu a následně byl pro ně zpracován návrh na jejich zápis na Indikativní seznam kulturních památek České republiky jako součást plánované společné česko-německé příhraniční sériové nominace, který byl předložen NPÚ a Ministerstvu kultury ČR k dalšímu řízení. V únoru 2012 byla Hornická kulturní krajina Krušnohoří oficiálně zapsána na tentativní listinu UNESCO. Zároveň došlo mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko k dohodě o postupu, který povede ke společnému zápisu nominovaných kulturních statků na Seznam světového dědictví UNESCO. Pro tyto účely byla ustanovena česko-saská řídící skupina.
Dalším výstupem z projektu je zpracování společné česko-saské databáze pro Montanregion s ukládáním identifikačních údajů do programu zpracovaného saskými partnery. Jejím prostřednictvím jsou katalogizovány všechny montánní památky v celém Krušnohoří. V české části databáze je vytvářen první souhrnný přehled báňských objektů, z nichž mnohé mohou být v budoucnu prohlášeny za kulturní památky. Po jejím naplnění z podstatné části se předpokládá, že bude zpřístupněna odborné veřejnosti a také v upravené verzi k využití pro montánní turistiku.
Uznání Montanregionu Erzgebirge/Krušnohoří jako světového dědictví UNESCO je jedinečnou šancí, aby se Krušnohoří na české i saské straně uchovalo jako živoucí a stále rozvíjející kulturní krajina výjimečného významu pro dědictví lidstva, aby se stalo celosvětově známým a aby region obdržel nové podněty ke svému rozvoji.